Odkaz „Biskajské“ žije dál. Základna si připomněla 86 let od vzniku 311. bombardovací perutě RAF

Příslušníci 22. základny vrtulníkového letectva „Biskajská“ si dnes u pomníku na základně připomněli 86. výročí vzniku 311. československé bombardovací perutě RAF. Jediná československá bombardovací peruť ve službách britského Královského letectva byla zformována 29. července 1940 na letecké základně v anglickém Honingtonu.

Během slavnostního nástupu vzdali vojáci hold československým letcům, jejichž odvaha, odhodlání a oběti se nesmazatelně zapsaly do historie československého vojenského letectva. „Z desítek tisíc hrdinů, kteří bojovali proti nacistickému zlu, je mezi námi už jen hrstka. Všichni si zaslouží naše uznání. Jejich odvaha a oběti si zaslouží naši úctu,“ řekl velitel základny brigádní generál Petr Slíva.řekl velitel základny brigádní generál Petr Slíva. Jejich odkaz připomíná nejen historický název základny, ale také hodnoty, ke kterým se její současní příslušníci hlásí. Součástí nástupu bylo rovněž ocenění vybraných vojáků. Velitel jim předal pamětní odznaky základny jako ocenění jejich dosavadní služby a svědomitého plnění služebních povinností.

„Na množství nehleďte“

Motto slavné 311. československé bombardovací perutě RAF vystihovalo odvahu jejích příslušníků, kteří se navzdory nepřízni osudu zapojili do bojů za osvobození své vlasti. Peruť byla zpočátku vyzbrojena bombardovacími letouny Vickers Wellington. Později její příslušníci létali také na strojích Consolidated B-24 Liberator. Létající i pozemní personál tvořili Čechoslováci, kteří nosili britské uniformy s nášivkou „Czechoslovakia“ na ramenou.

Celkem u jednotky sloužilo 1 164 československých příslušníků – pilotů, navigátorů, palubních střelců, mechaniků, zbrojířů a dalších odborností. Díky zkušenostem, které mnozí z nich získali již před válkou nebo během svého působení v zahraničí, dokázali úspěšně absolvovat výcvik vedený britskými instruktory ve velmi krátkém čase.

Od září 1940 do června 1945 provedli příslušníci perutě 3 113 bojových letů v celkové délce téměř 27 tisíc hodin. Útočili na cíle v Německu, Itálii i na území okupovaných evropských zemí. Později se zapojili také do protiponorkových hlídek nad Biskajským zálivem. Během svého působení zaútočili na desítky ponorek a nepřátelských plavidel, podíleli se na ochraně spojeneckých konvojů a přispěli k dalším úspěchům RAF. Za své nasazení však zaplatili vysokou cenu. Padlo 250 příslušníků perutě a dalších 34 se dostalo do zajetí. Jednalo se o největší ztráty ze všech československých leteckých jednotek působících během druhé světové války.

Příslušníci 311. československé bombardovací perutě RAF svou odvahou a službou významně přispěli k osvobození Československa i dalších evropských zemí. Jejich činy zůstávají trvalou součástí české vojenské historie a závazkem pro další generace vojáků, které na jejich odkaz navazují.