- 11.11.2026
Slavnostním nástupem a pietními akty v Náměšti nad Oslavou si příslušníci 22. základny vrtulníkového letectva 11. listopadu připomněli Den válečných veteránů. Uctili památku padlých a zesnulých spolubojovníků i odkaz místních rodáků, kteří položili život za svobodu své země. Součástí připomínky bylo také poděkování novodobým veteránům a zdůraznění významu péče o ně.
Během slavnostního nástupu na základně zazněl rozkaz ministra obrany Jaromíra Zůny ke Dni válečných veteránů. Ministr v něm vyjádřil hrdost na svou vlastní vojenskou službu a vyzval k uctění památky těch, kteří již nejsou mezi námi. Připomněl také, že z generace druhoválečných veteránů dnes žije už jen několik posledních pamětníků, jejichž zkušenosti a osobní příběhy si zaslouží naši pozornost i úctu.
Pozornost věnoval rovněž téměř 17 tisícům novodobých válečných veteránů. Ocenil vybudovaný systém péče, jehož prostřednictvím jim resort obrany může poskytovat pomoc a podporu. Připomínání jejich služby tak provází také odpovědnost vůči těm, kteří při plnění úkolů nasazovali vlastní zdraví a život.
Vzpomínka na hrdiny spojené s Náměští
Příslušníci základny následně uctili památku válečných obětí na pietních místech v Náměšti nad Oslavou. Vojáci s květinami doprovodily vzpomínku u pamětních desek na budově staré radnice, na sokolovně a u desky letce Emiliána Mrázka na nádražní budově.
Pamětní deska na sokolovně připomíná Eduarda Hrona, Josefa Šanderu, Františka Veselého a Karla Prágra, kteří zahynuli v období nacistické okupace. Mezi jejich jmény je i velitel paraskupiny Barium Josef Šandera. Jeho skupina působila v protektorátu, odkud předávala zpravodajské informace do Londýna a podílela se na přípravách ozbrojeného povstání.
S válečnou historií letectva je spojen náměšťský rodák Emilián Mrázek, příslušník 311. československé bombardovací perutě RAF. Zahynul 21. srpna 1943 nad Biskajským zálivem. Pamětní deska na budově, v níž se narodil, uchovává jeho příběh i připomínku služby československých letců v zahraničním odboji.
Pietní akty propojily vzpomínku na konkrétní lidské osudy s poděkováním všem, kteří sloužili své vlasti v ozbrojených konfliktech. Pro dnešní vojáky jsou tato místa také připomínkou tradic a hodnot, na které svou službou navazují.
Vlčí mák jako symbol úcty a podpory
Červený květ vlčího máku, který si v těchto dnech připínají vojáci i veřejnost, vyjadřuje vzpomínku na padlé a solidaritu s válečnými veterány. Jeho symbolika je spojena s básní Na flanderských polích, kterou v roce 1915 napsal kanadský vojenský lékař John McCrae po smrti svého přítele během bojů u belgického Ypres. Obraz máků rostoucích mezi hroby vojáků se prostřednictvím básně stal základem mezinárodní tradice připomínání válečných obětí.
Den válečných veteránů je příležitostí uchovávat jejich příběhy a poděkovat těm, kteří se z válečných konfliktů vrátili. Úcta k jejich službě pokračuje i po jedenáctém listopadu — zájmem o jejich životy a pomocí ve chvílích, kdy ji potřebují.
