- 4.5.2026
U památníku nedaleko obce Kramolín na Třebíčsku si vojáci z 22. základny vrtulníkového letectva spolu s hosty, pamětníky i širokou veřejností opět připomněli hrdinství paravýsadku s krycím názvem Spelter. Pietní akt, který se zde koná pravidelně, připomíná nejen samotnou operaci, ale především odvahu lidí, kteří se zapojili do odboje proti nacistické okupaci.
Mezi přítomnými nechyběli rodinní příslušníci výsadkářů ani hajného Františka Vitouše, jehož pomoc parašutistům sehrála v příběhu výsadku zásadní roli. Péče o vojenské tradice a uchovávání odkazu válečných veteránů patří k trvalým úkolům Armády České republiky. Právě osobní setkání a připomínání konkrétních příběhů dávají historickým událostem skutečný rozměr a pomáhají předávat jejich význam dalším generacím.
V noci ze 4. na 5. května 1944 přeletěl nad územím Protektorátu Čechy a Morava letoun Halifax z výzbroje britské RAF. Na jeho palubě byla čtyřčlenná skupina československých parašutistů, kpt. Břetislav Chrastina, rtn. Jaroslav Kotásek, rtn. Rudolf Novotný a čet. Jan Vavrda. Jejich úkolem bylo navázat radiové spojení s Londýnem, zmapovat situaci domácího odboje na střední Moravě a podílet se na organizaci protifašistického odporu. Samotný seskok však provázely komplikace. Padáky se zachytily ve větvích stromů a nebylo možné je odstranit, čímž hrozilo odhalení. Velitel skupiny kpt. Chrastina se navíc krátce po seskoku oddělil od zbytku týmu a s ostatními se již nesetkal. Skupina se následně neúspěšně pokusila navázat kontakt na předem určené adrese a byla nucena pokračovat v improvizovaných podmínkách. Na své cestě nalezli parašutisté oporu u řady statečných lidí. Jedním z klíčových momentů bylo ukrytí u hajného Františka Vitouše poblíž Myslibořic, právě zde se začal psát jeden z nejsilnějších příběhů celé operace.
Navzdory opatrnosti se Gestapu podařilo skupinu vypátrat. Hájenka byla v noci na 16. června 1944 obklíčena. Při pokusu o únik byl smrtelně zraněn rotný Jaroslav Kotásek. Rudolfu Novotnému a Janu Vavrdovi se společně s hajným Vitoušem podařilo uprchnout. Jejich další osud byl plně závislý na odvaze místních obyvatel. Útočiště našli mimo jiné u rodiny Vlasty Kočí nebo u Boženy Kopcové, která s manželem ukrývala nejen členy skupiny Spelter, ale i další odbojáře. Právě díky pomoci místních a spolupráci radioamatérů se podařilo obnovit spojení s Londýnem a postupně propojit jednotlivé odbojové skupiny v regionu. Vzniklá organizace nesla název Lenka-Jih podle vysílačky Lenka a oblasti jejího působení. I přes počáteční nezdary je operace Spelter považována za jednu z nejúspěšnějších. Parašutisté dokázali propojit jednotlivé odbojové skupiny a významně přispěli k jejich koordinaci. Uskupení Lenka-Jih mělo ke konci války až 300 členů.
Na místě původního seskoku dnes stojí památník, který byl slavnostně odhalen v roce 2011. Vznikl z iniciativy specialistů záchranné a výsadkové služby 22. základny vrtulníkového letectva a dodnes slouží jako připomínka odvahy i obětí druhé světové války. Součástí pietního aktu bylo položení květin, minuta ticha i projev velitele 22. základny vrtulníkového letectva generála Petra Slívy, který zdůraznil, jak významná byla pomoc lidí z řad civilního obyvatelstva. “Tito lidé riskovali vše pro svobodu a bez jejich odvahy a obětí bychom tu dnes nestáli”, dodal. Symbolickým zakončením se stal výsadek z vrtulníku Mi-171, který připomněl historickou operaci i její odkaz současným generacím. Setkání u památníku Spelter každoročně potvrzuje, že odvaha, solidarita a ochota pomoci druhým ani v nejtěžších časech nejsou zapomenuty. Odkaz výsadku Spelter tak zůstává živý i dnes jako připomínka toho, že svoboda a bezpečnost nejsou samozřejmostí.
